Chceme, abyste poznali, že nás to baví a děláme to pro vás rádi… Aby vás bavil svět

Úvod do 13. komnaty

káva mrkev vejce2

Představte si, že do vroucí vody dáte tři potraviny. Vejce, mrkev a kávu. Každá ta potravina se ve vroucí vodě zachová jinak. Vejce ztvrdne, mrkev změkne a káva? Zavoní….Tak stejně se chováme
i my lidé ve varu života, ve vypjatých chvílích. Čím chcete být vy? Já bych ráda byla tou kávou. K tomu má životní cesta směřuje.

 

Vážení přátelé,

chtěla bych Vám touto cestou sdělovat své poznatky, jak z mého pracovního života, tak z mého soukromí. Je to pro ty, kteří se chtějí o mně něco dovědět, které zajímají mé názory na vše, co je kolem mě, pro ty, kterým není lhostejné prostředí, ve kterém žijí, kterým nejsou lhostejné poměry ve společnosti, pro ty, kteří by pro zlepšení sami rádi něco podnikli a udělali a nejsou přesvědčeni o tom, že jediný človíček nezmůže nic.

Nechci na tomto místě přímo někoho kritizovat, spíše naopak bych chtěla vyzdvihnout to dobré. Pochválit ty šikovné, kteří se snaží. Vždyť už jsme si tak nějak zvykli, že ze všech stran, ve všech sdělovacích prostředcích slyšíme jen negativní zprávy. Zapomněli jsme chválit, zapomněli jsme si všímat těch hezkých věci. To, že někdo udělá něco dobře, to se dnes bere jako naprostá samozřejmost, ale jakmile uděláte byť malou chybičku, okamžitě jste na pranýři. Jsme nespokojení a zapomínáme se smát a přitom je každý den důvod být našemu životu za něco vděčni. Co myslíte?

Uvědomili jste si někdy, jak je důležité místo a čas, ve kterém žijeme? Rodiče nebo prarodiče mnohých z nás se narodili za války. Umíme si to vůbec představit, že někteří přežili koncentrační tábor?

Jsme si vědomi toho, jak moc se dostala kupředu technika? Vezměme si zpátky sto let. Co bylo tenkrát a jaké vymoženosti máme v této době. Vždyť ještě před pár léty jsme si neuměli vůbec představit, že bychom poslali sms zprávu nebo e-mail. Chápete, jak krásný kout naší republiky je tento kraj? Kolikrát už jinde zuřil silný vítr, byla opakovaně povodeň, sněhová kalamita. A náš kout byl mnohdy od těchto živlů uchráněn.

Zkusme se zaměřit na to hezké a předávat si ty hezké pozitivní zprávy a poznatky o životě kolem nás. Zkusme si my tady „dole“ v podhradí pomoci mezi sebou. Zkusme měnit život kolem nás a nečekejme, že to někdo udělá za nás anebo před námi. Za celých 20 let, co podnikám si nepamatuji, že by mě oslovilo za tak krátkou dobu takové množství lidí, kteří hledají práci, jako za poslední měsíce. Častokrát myslím na dobu dávno minulou, kdy v obcích či vesnicích byla všechna řemesla a vše ostatní, co člověk k životu potřeboval, kdy si lidé vzájemně poskytovali své služby v rámci těchto malých celků a všem se dobře dařilo. Peníze zůstávaly na těchto malých územích. Asi si tenkrát lidé tolik nezáviděli a víc si přáli. Jak říká jedno přísloví: „Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.“ Zkuste se se mnou zamýšlet nad tím, zda bychom společně nemohli udělat něco dobrého, co by přineslo zlepšení a užitek všem. Anebo se raději budeme smát, že je to naivní a hloupé, protože je to jednodušší?

Krnov 20. listopadu 2013