13. komnata
Chceme lépe žít?
Vážení přátelé…
Při své každodenní práci, kdy nahlížím do těch lidských příbytků a obydlí a snažím se přispět k tomu, aby se Vám žilo lépe, v čistém a uklizeném prostředí, uvědomuji si na každém kroku, jak moc naše srdce volají po změně. Dostali jsme se do moci jakýchsi neviditelných sil, které nás zlákali a my dnes nevíme, jak z toho ven. Ze sdělovacích prostředků se na nás valí zprávy o tom, jak nekvalitní a závadné potraviny jíme, naše životní úroveň se stále zhoršuje a mnozí mají stěží na to nejdůležitější. Je z toho smutno u srdíčka. Každý den zápasíme o přežití a z hloubi duše to máme za zlé těm nahoře, kteří vládnou, kterým jsme dali naši důvěru a oni ji bezostyšně zneužívají a vůbec nic neví o našich životech, o tom, jak těžké je se uživit a postarat se o rodiny, když například pobíráte minimální mzdu. Nic nevědí o docela obyčejném lidském životě. Ještě více smutno však je z toho, že na jedné straně cítíme vztek, zlobu a bezmoc vůči těm, kteří jsou za naše osudy zodpovědní a na druhé straně žijeme s pocitem, že s tím nemůžeme nic udělat a obracíme ten vztek a zlobu sami proti sobě. Jeden proti druhému, se kterým žijeme život v jednom městě, se kterým se denně potkáváme. A tak si děláme ten život ještě více smutnějším. Chápu…. ,,Zoufalí lidé dělají zoufalé činy.“ Možná bychom rádi něco pro změnu naší společnosti udělali, ale cítíme se tak bezmocní, zdá se nám, že my sami můžeme těžko něco změnit. Opak je pravdou. Právě od každého z nás může začít obměna celé naší společnosti. Možná potřebujeme jenom trošku odvahy. Možná stačí se usmát na ty, které při svých každodenních povinnostech potkáváme, možná stačí chodit do obchodu k těm malým podnikavým obchodníkům, kteří se tolik snaží, aby na svůj pult pro nás měli nezávadné potraviny a kteří navíc podporují naše domácí výrobce kvalitních a nefalšovaných výrobků a ještě k tomu bez jedů. Možná stačí, abychom si dávali práci mezi sebou a podporovali jeden druhého tak, jak se to dělo v dávné minulosti. Abychom si vzájemně tímto pomáhali a důvěřovali a budovali své město a uchovávali veškeré hodnoty tady u nás. Abychom si uvědomili, že když se bude dařit našemu sousedovi, bude se dařit následně i nám. Já vím, my to jistě víme a z historie to dobře známe, jen nám chybí již zmíněná odvaha něco ve svém životě změnit. Bojíme se uvěřit tomu, že by to mohlo pomoci a že by se nám mohlo podařit žít lépe. Proč to přece jen nezkusit?
V Krnově 7. ledna 2014